Pražské groše
Vznik a historie Pražských grošů
Pražské groše patří mezi nejznámější české mince. Začaly se razit na základě mincovní reformy v roce 1300 českým králem Václavem II. a nahrazovaly předešlé denáry a brakteáty, které byly poměrně nekvalitní.
Název vznikl z původního „denarius grossus“, což v překladu znamená těžký denár. Oproti denárům byl mnohem těžší, větší a kvalitnější. Samotný „groš“ tedy vznik z latinského „grossus“ a jako „pražský“ byl označován proto, že byl ze začátku nejspíše krátce ražen právě v Praze. Ražen byl také ve šlikovské mincovně v Jáchymově, ale především v Kutné Hoře, kde se nacházela hlavní mincovna Království českého, tzv. Vlašský dvůr.
Pražský groš byl vyhotoven dle předlohy tourského groše raženého v Tours za vlády francouzského krále Ludvíka IX. Dle královského nařízení měl být ražen ze stříbra o ryzosti 933/1000 a vážit 3,95 g. Reálně se ale hmotnost prvních ražených kusů pohybovala mezi 3,5 – 3,7 g.
Na lícní straně je vyobrazena česká královská koruna, ve vnitřním opisu se nachází latinské jméno příslušného panovníka a ve vnějším opisu latinský nápis „DEI GRATIA REX BOEMIE“, v překladu „Z Boží milosti král český“.
Na rubu je poté dvouocasý korunovaný lev ve skoku, což představuje znak Českého království, doplněný latinským opisem „GROSSI PRAGENSES“, tedy „groše pražské“.
Vzhled mince se během let příliš neměnil. Měnila se samozřejmě jména panovníků a v letech 1533-1547 byl na rubu přidán ještě letopočet.
Ražbu pražských grošů realizovalo celkem 9 panovníků, a to:
Václav IV. (1378-1419) - WENCEZLAVS TERCIUS (třetí)
Ladislav Pohrobek (1453-1457) - LADISLAVS PRIMUS
Jiří z Poděbrad (1458-1471) - GEORGIUS PRIMUS
Ludvík Jagellonský (1516-1526) - LUDOVICUS PRIMUS
Ferdinand I. (1526-1564) - FERDINANDUS PRIMUS
Zajímavosti o Pražských groších
Zajímavostí je, že Václav IV. je na groších uveden jako Václav III., a to proto, že Lucemburkové Václava III. nepovažovali za českého krále, protože byl zavražděn před korunovací. Groše s jeho jménem tedy známy nejsou. A za vlády Ladislava Pohrobka se groše razily v omezené míře a patří tedy mezi naše nejvzácnější grošové mince 15. století.
V tomto období se razily také tzv. parvy, které představovaly 1/12 pražského groše. Za vlády Jana Lucemburského se razily i půlgroše, a to českého a anglického typu. Václav IV. poté přerušil ražbu parvů a zavedl tzv. jednostranné peníze (1/7 groše) a haléře (1/14 groše). Za Ludvíka Jagelonského se objevuje tzv. bílý peníz.
Václav II. doufal, že jeho mince budou platit navždy. V průběhu let se kvalita grošů snižovala kvůli stále menšímu obsahu stříbra v mincích, a tím se snižovala i jejich váha a hodnota. V roce 1547 byla tedy ražba ukončena a z oběhu byly pražské groše definitivně staženy v roce 1644.
Hodnota Pražských grošů
Na závěr bychom ještě zmínili, co bylo ve 14. století možné za pražské groše pořídit. Co se týká příjmů, například tehdejší tesař si obvykle vydělal 16-20 grošů, nádeník ale pouze 4-6 grošů. Jedno vejce v té době stálo 2 parvy (haléře). Za 1 groš tedy bylo možné koupit kus sýra, másla nebo třeba nůž. Boty nebo sekera stály 3 groše. Ceny zvířat byly hodně proměnlivé. Slepice vyšla cca na 2-3 haléře, prase 5-22 grošů a například kráva na 22-55 grošů.
